Krutá Realita - 3.kapitola

Krutá Realita

Kapitola 3.: Zajímavý seznámení

Pohled Rebeky...

Ve dveřích se objevil ten ,, sexy ,, chlápek, se kterým sem se srazila v ředitelně ... teda kdo to sakra je...??

,, takže třído laskavě sklidněte hormony musím vám něco říct...,,

,, ty vole zas ta fůrie mele ňáký kraviny kdo to má furt poslouchat ,, pomyslela sem si a znuděně protočila oči...

,, Blacková máte nějakej problém...?? ,,

,, Nééé proč bych měla mít jako nějakej problém ?? Jednou prokroutím voči a  hned zas dělám něco špatně ?? Jo pak že vládne spravedlnost....,,

,,Tak slečna míní být ještě drzá no tak jak chceš máš poznámku, dones mi žákovskou ,,

Jelikož mi trvalo trochu delší dobu než sem se zvedla začala zase s tim svim kázánim...

,, Teda na to že tu studujete už druhý rok jste si ještě nestačila uvědomit  že už nejste na základní škole a klidně vás můžu okamžitě vyloučit. ,,

Teda kdo má ty její keci pořád poslouchat... pomyslela sem si když sem se obtěžovala zvednou abych jí dala tu blbou žákovskou na stůl při tom sem stihla hodit ksicht na toho chlápka, který stál pořád za tou fůrií a tvářil se jak neviňátko...

Když sem se vracela za Šaumíkem do lavice pohled mi zavadil o Gabrielu......tvářila se jako kdyby výstup tý báby která si říká učitelka byl její plus...že je lepší než já... měla sem v tu chvíly chuť jí probodat pohledem..

,,Teda ta tě zase sjela co blbka jedna ,, řekl Šaumík když sem si sedla

,, Nojo no zvykla sem si ,,

,, Takže teď když jsme vyřešili ty horší záležitosti .....( ta narážka patřila mě ) můžeme řešit ty příjemnější tohle je váš nový třídní učitel pan .............................

,, No tak tohle je síla tenhle že bude učit ...?? No tak to je na něj trochu škoda ne...?? obrátila sem se z otázkou na Šaumíka

,, No když myslíš mě příde v pohodě... ,,

,, No jo to možná je, ale na to jak je hezkej si myslim že jeho IQ se rovná komu houpacímu koni....??

,, Prosimtě přestaň chceš mít další průser.. ,,

,, No jo abyste se všichni nezbláznili ,,

,, Co tam vzadu zase vy dva děláte chcete další poznámku slečno Blacková nebo rovnou dvojku z chování....??? ,,

,, Ne prosím ,,

,, Tak už buďte konečně zticha ,,

Pohled Gabriely....

Tohle dopoledne stojí na dvě věci. Všichni mě drbou a sledujou každej můj krok. Nejvíc jsem se asi bavila na první hodině. Nechci bejt mrcha, ale musím uznat, že mě vážně pobavil výstup mojí "sestřičky".

No a ptáte se co dělám teď?! No ani se neptejte!

Stojím jak trubka v jídelně a čekám až se na mě dostane řada. Beztak bude nějakej hnus. Už jen z toho smradu tady kolem se mi dělá šoufl. Jídelní stravy jsou ledatak k otrávení!!!

Ani né za deset minut jsem byla konečně na řadě.

"Tak copak si dáte slečno?!" zeptal se mě nějakej starej dědek, kterej zřejmě dělal kuchařku. Měl na hlavě takovou tu čapku, ikdyž netuším proč jí nosí, když má holou hlavu. 

"No..." přemejšlela jsem nad tím, jaký jídlo bude k požití.. "No dám si tohle hnědý s tímhle!" ukázala jsem na nějakou neidentifikatelnou věc. Jestli přežiju tohle, tak už všechno.

"Výborná volba naše specialitka. Dušená játra..." prohodil jen tak mimochodem, když mi podával tác s jídlem. Už jen při slově jatrá se mi zvedl kufr. Ve vteřině jsem se otočila a zamířila rovnou ke koši.

Jenže náhoda je čubka!

Při mé nepozornosti jsem do někoho narazila a celej oběd letěl na košili nějakýho kluka. Asi po půl minutě jsem zvedla hlavu a spatřila.... no jo jak jinak než vážně hezkýho kluka.

"No to si snad děláš srandu!" sykl s velkou dávkou ironie ten fešák.

"Ou já...!" nestačila jsem se omluvit, protože na mě vyjel. (Samozřejmě, že slovně.... Jen aby někoho nenapadlo něco jinýho!)

"Bože, nová košile! Tak tohle si zaplatíš. Do prdele co jsem komu udělal!" začal si stěžovat. Pak se zaměřil na mě s velkým úšklebkem a prohodil.

"Dneska se nejspíš nenajíš sluníčko!"

No to si dělá srandu?! Prvně na mě vyjede a teď se tu usmívá jak měsíček na hnoji ?! Má roštěpenou osobnost ne?! Už už ze mě lezla nějaká peprná poznámka, ale přiřítil se nějakej pošuk.

"Héj Dane kde to vázne!" houkl na něj.

"Tady!" prohodil a ukázal na svojí no jak jinak než pěkně zbarvenou košili.

"Ehm......Vážně promiň. " vykoktala jsem.

"No holka ty si číslo!" poznamenal se smíchem ten mimoň ce se sem přiřítil.

"Cože?!" zeptala jsem se s ironií.

"Tywole neřeš to. Stejnak máme co dělat abysme stíhali!" prohodil Dan a s úsměvem co mi věnoval nakonec si to s tím mimoněm mířil k zadním stolům.

No tak tomuhle já říkám fakt zajímavý seznámení.

Hodila jsem tác rovnou do koše a zamířila na další hodinu. To nejhorší na tom je, že Dana už z hlavy nejspíš nedostanu. Na to můžu říct jen proč zrovna ON?!!!!

Bůh je vážně zmrd.

(Díky za čtení a pls komentíky díky....)

Vaše Peťula and mishqa... :-*