krutá realita - 28 kapitola

Krutá realita

Kapitola 28.: milostné problémy...

( P!nk U + Ur Hand )

Pohled nikdo

Rebeca se celá ostražitá plížila školní chodbou. Proč?! Dala si slib, že od týhle chvíle se bude panu "moc nebezpečnýmu" profesorovi vyhýbat obloukem.

Ryhle pobrala věci ze skříňky, zabouchla jí a chystala se rychle vyjít na první hodinu.

"Čau Rebeko!!!!!" zařval přes celou chodbu Šaumík a všichni se začali otáčet.

"Zbláznil ses??" vyjela Rebeka celá napružená.

"Ježiši co tě zase raflo?" nechápal Šaumík.

"Nezájem..... Co je?" řekla a když se ujistila, že Ian není nikde poblíž, víc se narovnala a spolu se Šaumíkem se vydala na hodinu.

"Škoda že jsi s náma včera nebyla na tý pizze. Tos měla vidět. Gab nechtíc strčila do jednoho číšníka a....." nestačil to dopovědět, protože mu do toho skočila.

"A co já s tím jako?! Prosimtě očividně na mě pečeš co?! Nejdřív zrušíš náš filmovej večer kvůli tý bloncce a teď se taháš s mojí povedenou sestřičkou. Víš co?!!! Dejte mi všichni konečně pokoj!" tu poslední větu přímo zařvala.

--------------------------------------

Rebeca se celá nesvá vrtěla v poslední lavici. Seděla na poslední hodině a to matice. Už bylo chvíli po zvonění a brzo se měl objevit Ian.

Byla naštvaná nejen na něj, ale i na sebe. Nechápala, jak něco jako bylo tamto mohla vůbec dopustit. Včera se matice možná vyhla, ale teď neměla nejmenší šanci.

Ke všemu se pohádala se Šaumíkem a už i to na ní tak trochu doléhalo.

Najednou Ian vešel do třídy a jako obvykle pozdravil a rozhlídl se po třídě. Pátravě projížděl očima po lidech ve třídě, až se nakonec zastavil u Rebeky. Poslal k ní jeden něžný, ale zároveň překvapený pohled a začal vyprávět látku.

Rebeka se snažila celou hodinu udržet poohled od něj a psala si do sešitu šílený kraviny. Často cítila jeho pohled, ale vehementně si udržovala pohled mimo něj.

Když zazvonilo, Rebeca ihned vyskočila a chtěla se zdejchnout co nejrychlejc by to šlo, jenže všichni se tlačili ven a nějakej blb jí nastavil nohu tak, že se málm rozmázla a ke všemu se jí vysypala taška.

Všichni vyprázdnili místnost a už tam zůstala jen ona a Ian. Třesoucíma rukama sbírala svoje věci a snažila se pravidelně dýchat.

"Rebeko já...." zečal Ian a přidřebl si k ní a začal jí pomáhat.

"Nic... prosím vás, mlčte.. aspoň pro jednou...." řekla a sebrala mu svoje věci.

"Dobře.... já vlastně jsem se chtěl jen zeptat, jestli jsi v pořádku. Slyšel jsem o tom, že jsi měla dneska ráno... no trošku výbušnou náladu," řekl.

V jiným případě by to Rebeku vytočilo, ale momentálně neměla slov. Jak ten o tom ví sakra?!!!

"V naprostým," odmlčela se a pak to ze sebe nakonec dostala. "Chci, aby to co se stalo nikdy nedostala mimo nás. Prostě na to oba zapomenem. Navíc já tě nesnáším,"

Ani nemohla tušit, jak to Iana zaskočilo.

"Na to se spolehnetě slečno Blacková. Teď už byste měla radši jít..... " řekl naprosto chladně.

"Mě nikdo nebude řikat co mám nebo nemám dělat. Jenže ve společnosti s váma pane profesore mi není zrovna dvakrát skvěle. Takže ve skratce mohl byste mi laskavě uhnout???" štěkla po něm, a když se k ničemu neměl, jednoduše ho odstrčila a celá rozpálená se rozeběhla do jídelny.

-------------------------------------

Rebeca právě dojídala ten humus co měli, když v tom se k jejímu naprostu prázdnýmu stolu kydnul Danil a hodil po ní sladkým úsměvem.

"Co chceš ty pako?" zeptala se vytočeně.

"Ále no ták... Známe se od školky a ...."

"Jo jasně tyhle keci si nech na koledu a di rovnou k věci. Ta tvoje debilita je nakžlivá casanovo," rejpla si a hodila si rejži to pusy.

"A proto spolu tak dobře vycházíme.... Chtěl jsem se tě jenom zeptat, jesli bys nemohla tu svojí sestřičku trochu krotit. Včera mi totálně zničila moje nový oblečení," řekl sladce.

"Óóó a otázka z ní co já s tím mám co společnýho?! Nějak mi utekla pointa cukrouši!" informovala ho s úšklebkem.

"Nemohla bys nechat toho tvýho negativního chování??? Prostě jen chci, abys jí něco řekla......"

"Jo ták... pan dokonalej narazil jak titanik na ledovec co??? Že by Gábuška nepovolila?! Aby bylo jasno, tebe už hodně dlouho nesnáším a celej svůj život se tě snažím ignorovat. Ale do tvejch milostnejch problémů zasahovat nehodlám. Řikám ti, že Gab dělá jen a jen dobře, když jde proti tobě a né s tebou," dořekla svůj monolog a napíchla n vidličku maso.

"Jo hmmmm to to u toho jezera moc nevypadalo..... tam se na mě lepila jak...."

"Jo jasně jesli ses na ní náhodou nelepil ty co?!!!!!!" řekla Rebeca a maskovala údiv. I on si uvědomil co řekl.

"Já..."

"Panebože na srdcervoucí rozhovory nemám sílu!!!!" sykla uštěpačně Rebeca a jednoduše vsatala a dlaa se na odchod.

"Ten kluk je v tom až po uši," pípla spíš pro sebe a valila se z jídelny.

/Díky všem moc za čtení i komenty..... Moc se omlouvám, že jsem přidala až teď... mrzí mě to.. vážně.. :(/

Vaše misqwa a Peťula......