Krutá realita
Kapitola 32: Je to tu jak v ňáký telenovele
/Všechny zdravím a zároveň se omlouvám za to, že mi to trvalo trošku delší dobu, než jsem něco sepsala. Čas mi šlape na paty a já vážně nemám sílu utíkat. Takže doufám, že jsem nikoho nějak extrémně nenaštvala. Každopádně tady máte další dílek, přeju krásný počteníčko... :) /
"Fakt nechápu, jak jsem si mohla zapomenout tašku v blbí fyzikální učebně," Gab právě vcházela do učebny fyziky a nezapomněla okomentovat svojí současnou situaci.
Zamířila k lavici, u které seděla, sebrala tašku a pakovala se k odchodu. Když už vycházela ze dveří učebny myslela si, že odejde domů v klidu a míru, ale to by do ní bohužel nesměl někdo vrazit. Zakolísala, ale něčí ruce jí okamžitě zachytily.
"Nemůžeš dávat bacha?" prskla bez přemýšlení a vzhlídla, okamžitě litovala toho, že se pro tu tašku vracela.
"Ahoj, taky tě rád vidím. Doufám, že si nezapoměla, že za dvě hoďky jsem před vaším domem..." poznamenal Daniel.
"Ne, na tohle vážně nejde zapomenout," prohodila Gabriela spíše sarkasticky, ale ve skutečnosti jí překvapoval Danielův zájem.
"Já vím, jsem prostě neodolateně nezapomenutelnej," nadhodil se sexy úsměvem.
"Jo, asi stejně, jako nějakej staroušek v plavkách... Ještě chvíli mě provokuj a nikam s tebou nejdu. A pokud mě omluvíš, ráda bych si ještě před spichem s tebou dala sprchu," okomentovala jeho výstup Gab.
"Sprchu?"
"Jo, ale pokud čekáš, že tě přizvu, máš smůlu," prokroutila oči Gab, ale usmála se. Dala se na odchod. "Mimochodem, čekám tě přesně v pět, nesnáším nedochvilnost..."
"Rebeko!!!!" ozval se přes celé parkoviště Robertův hlas.
"Omg, co je?! To mi nemůžete dát aspoň blbejch pět minut klidu?!!!" zavrčela naštvaně, ale otočila se.
"Ahoj, promiň, že otravuju, ale co by jsi řekla tomu, kdybychom si dneska vyrazili do klubu? Teda né jako spolu, ale jako no... ono jde víc lidí. Měl jsem někoho sehnat, takže si mě napadla ty."
"A proč si jako myslíš, že někam pudu? Navíc, po tý svý oslavě mě nijak neláká žádná zábava, alkohol nebo něco na ten spůsob," odvětila Rebeca suše.
"Ále no ták..... Tak na dvě hoďky. Přeci se nebudeš celej zbytek dne učit...." snažil se dál.
"A kdo tu řikal, že se budu biflovat? Akorát nemám náladu a...." nestačila to doříct, protože se těsně vedle nich objevil Ian a skočil jí do řeči. "Slečno Blacková, pokud máte chvilku čas, potřeboval bych s vámi probrat váš prospěch a poslední test, naskytly se mi nějaké nesrovnalosti," mluvil, jako učitel a přitom se tvářil jako bůh pomsty.
"N-ne," vykoktala Rebeka, ale po chvilce se zpamatovala a dodala to první, co jí napadlo. "Sorry, ale to asi nepujdě. Už něco mám. Tady Robert mě právě pozval do baru, takže někdy jindy..... No jo, co se dá dělat," prohodila sladce a mrkla na Roberta.
"Jak myslíte, ale pozdější stížnosti nepřijímám," odvětil chladně Ian a už si to mířil pryč.
Rebeca se radovala, jak ho hravě odpálkovala, ale ve skutečnosti si uvědomovala, že se do toho pěkně zamotala. Dost se do toho zamotala. Možná, že jí i dokonce mrzelo to, že s Ianem..... Ne, rozhodně mi to není líto. Projelo jí okamžitě hlavou a rychle sebou zatřepala.
"Héj, nevíš, kde mám to černý tílko?" zeptala se celá bez sebe Gab právě příchozí Rebeky. Ta se až po necelé hodině dostala domů, hlavním důvodem byl i Robert. Nechápala, že si vymyslela zrovna něco tak otravnýho, jako je rande s ním.
"Cože?!" zabučela Rebeca a jako zombie se pomalu přemístila do obýváku, kde sebou plácla na gauč.
"Ptala jsem se, jestli nevíš, kde mám to černý tílko..." zopakovala otázku Gab.
"Ne, to vážně nemám šajnu. Hele, co zase děláš? Neřikej, že jdeš ven s tím pošukem?" zeptala se s úšklebkem Rebeca.
"Jo, jo jdu. A není to pošuk, pořád mi tvrdí, že semnou je to něco jinýho, takže proč nejít..." namítla obranně Gab.
"Jasně, proč ne. A já všem na veřejnosti přiznám, že jsem si to rozdávala s naším třídním," pronesla ironicky Rebeca a pohled nasměrovala ke Gab.
"Nemyslím, že bys to přiznala. A jak tak koukám, dneska jsi s ním asi neměla zrovna milej rozhovor, že?!" poznamenala Gab.
"A já si zase nemyslím, že se Daniel, v uvozovkách vymetávač kurníků konec uvozovek, změnil.... A pokud jde o mě a o..... no ty víš koho, je konec..." poznamenala sarkasticky Rebeca.
"Jasně, jasně, to už tu jednou bylo. Jsem fakt zvědavá, jak se to vyvine. Je to tu jak v ňáky telenovele.... Bohužel nemám čas se tu s tebou vykecávat," řekla nakonec Gab a dala se na odchod.
"Tak si užij to svoje cvrlikání...ty jedna hrdličko!!!" křikla za ní Rebeca a bez dalších keců se zvedla a zamířila do kuchyně. Jestli má přežít dnešní večer, bude se muset nadopovat něčím dost silným.......
Děkujém za čtení a za trpělivost všech, kdo naše díla čtete. A samozřejmě čekáme na vaše komenty...
Vaše misqwa and Peťula... :-*
RE: Krutá realita - 32 kapitola | seléna | 18. 10. 2012 - 14:47 |
RE: Krutá realita - 32 kapitola | teres-lol®blbne.cz | 19. 10. 2012 - 18:27 |
RE: Krutá realita - 32 kapitola | katrina--kat | 20. 10. 2012 - 16:49 |
RE: Krutá realita - 32 kapitola | liliana | 27. 10. 2012 - 18:34 |
RE: Krutá realita - 32 kapitola | lina | 28. 10. 2012 - 14:30 |
RE: Krutá realita - 32 kapitola | klára | 29. 10. 2012 - 19:31 |